Té noci jsem spal na zapadlé pláži ostrova. Z nočního klidu mě probudil divoký východ Slunce. Všude kolem fučí vítr, že se sotva držím na nohách, říkám si zda dnešního dne vůbec oblohu spatřím... Polikajíc písek se vydávám krůček po krůčku vzhůru s vědomím... S vědomím krásy proměny, která probíhá bez ustání v každém okamžiku...
O tom jak sme 13 hodin letěli dál než jsem kdy byl. A za 3 týdny na cestovali přes 3 tisíce kilometrů vlakem a nastoupali více jak 30 tisíc schodů. To a mnoho dalšího zajímavého z tohoto odlehlého koutu světa...